Lonžování je pro mě celkem zajímavé téma. A to rovnou z několika důvodů 😊. Jednak se jedná o způsob opohybování koně, který jsme si snad každý někdy vyzkoušeli, a druhak se jedná o práci s koněm, kterou každý dělá trošku jinak a s jiným cílem.
Lonžovat můžeme:
- aby koník upustil energii, třeba před tím, než jej vezmeme pod sedlo,
- mladého koně v rámci zvykání na sedlo a pomůcky jezdce,
- koně se začátečníkem, který se učí jezdit,
- lonžovat můžeme přes kavalety,
- v rámci „volného dne“ v týdnu, když kůň nejde pod sedlo,
- když je kůň po úraze,
- jako doplněk práce pod sedlem s cílem koně nasvalit a naohýbat,
- a tak dále a tak dále…
Prostě je toho spousta, o lonžování by se dalo mluvit hodně dlouho 🙂
Dneska se detailněji koukenem na to, jak a proč já zařazuji lonžování do své práce, na tři tipy pro lepší lonžování, jak držím lonž a proč u lonžování nestojím na místě.
Úplně všechno, co však v dnešním článku píšu, záleží také dost na tom, proč jsme se rozhodli koně lonžovat. Jak jsem zmínila hned v úvodu, můžeme k tomu mít dost různých důvodů, a určitě se bude práce lišit tehdy, když budeme aktivně pracovat s koněm, a když budeme mít na koni úplného začátečníka (tehdy jde kůň téměř do pozadí a veškerou pozornost směřujeme k jezdci). Mé tipy vycházejí z toho, že budeme pracovat s koněm, bez jezdce, pro koně zdravě a hlavě pro všechny zúčastněné bezpečně 😊
3 tipy, se kterými budeš lonžovat jako profík 💪🏻
Že na lonžování není nic těžkého? Drapneš lonž, mrskneš bičem a kroužíme deset minut vlevo, a pak deset vpravo? ⭕️⭕️
Nebo na to jdeš jinak, ale pořád tomu něco chybí? 🤔 Nebo tomu nic nechybí?
Třeba ti i tak dnešní 3 tipy pomůžou, a minimálně u lonžování budeš líp vypadat 💪🏻Dnes to bude delší, ale bude to stát za to ⬇️
✅️ TIP č. 1: NESTOJÍME, KROUŽÍME
Dávno jsou pryč doby, kdy bylo v módě stát na místě a jen se otáčet. Koni pomůže, když společne s ním budeme chodit. On chodí na velkém kruhu, my chodíme na svém malém uprostřed. Pomůžeme tím koni: držet tempo, držet rytmus, držet tvar kruhu, můžeme svými kroky naznačit shromáždění či prodloužení a mnoho dalšího.
Kontrola: na konci lekce po tobě nezůstane vyšlapaný důlek, ale kolečko o průměru cca 1-3 metry.
✅️TIP č. 2: LONŽ A BIČ
Lonž můžeš držet klasicky v ruce, která koně vede, nebo ještě líp – v ruce s bičem (proč zrovna tak, to si necháme na jindy). Každopádně – určitě nemusím připomínat, že lonž si nikdy na ruku nenamotávám ani neprovlíkám ruku skrz očko na konci (protože se mám ráda a nechci být bez ruky 🙃).
Krásně rovnoměrně smotaná oka lonže v ruce nejsou jen estetickou a bezpečnostní záležitostí. Když mám kontrolu nad svými pomůckami = můžu je efektivně, včas a přesně použít. A to stejné platí pro bič – nemáchat, nemávat. Každý změna, nadzvednutí a nasměrování biče je pro koně signál. Chceš mít koně naježděného na jemno? Napřed s ním musíš začít jemně „mluvit“ 😉
✅️TIP č. 3: NAROVNEJ SE
Más tendenci se hrbit, spouštět ramena, nebo naklánět hlavu na stranu (jako já 🙈)? Narovnej se a hlavu vzhůru! Buď sebevědomá a hrdá, určitě máš být na co 😉 A taky to dobře vypadá… 😁
Kontrola: vyfoť se nebo se natoč. Jaký je výsledek? Dobrý, ne? 😊
Tak co, zní to jednoduše? Ono to jednoduché je! Až budeš příšte lonžovat, vzpomeň si na jeden nebo dva (ale klidně všechny 🤭) tipy, a posuň své kroužení zas o level výš 💪🏻
Stát nebo kroužit?
Maličko jsem to už nakousla výše – naším pohybem můžeme koni dost pomoct v tom, co vlastně má na druhém konci předvést. Koně jsou velice vnímavá stvoření a je známo, že člověka dokáží dost dobře zrcadlit. Znamená to, že se přizpůsobují tomu, jak se chová a cítí člověk a chovají se stejně nebo podobně. To nám leckdy může práci celkem komplikovat, ale stejně tak toho můžeme využít ve svůj prospěch.
Koně jsou mistři ve využívání „body language“, tedy komunikaci založené na řeči těla, postoji, mimice, gestech… Zatímco v sedle se dostáváme ve značné míře mimo zorné pole koně a spoléháme se tam pouze na pomůcky, které kůň cítí (holeň, sed, ruka), ze země a zvláště na lonži nás kůň dost dobře vidí a jsme tedy v ideální pozici k tomu, abychom zrcadlení a komunikace našeho těla mohli využít.
Když budeme ve středu kruhu při lonžování stát, moc toho však se svým tělem „nevykouzlíme“ (ano, můžeme se shrbit nebo narovnat, usmívat se nebo mračit, ale to je za mě dost málo 😁 ). Zatímco jakmile se dáme do pohybu a začneme opisovat uprostřed velkého kurhu, který obíhá kůň, svůj malý kroužek, otevírá se nám spousta dalších možností.
Můžeme ovlivnit:
tempo koně- zrychlit svou chůzi – chtít aktivnější tempo po koni
- zpomalit svou chůzi – zpomalit tempo koně
- tempem svých kroku udávat tempo koně
shromáždění/prodloužení- kratšími výraznějšími kroky a narovnaným držením těla s podsazenou pánví koně shromáždit
- uvolněným držením těla a delšími plynulými kroky prodloužit kroky koně
velikost kruhu- zvětšením poloměru „mého“ kruhu zvětším také kruh, na kterém se pohybuje kůň, aniž bych prodloužila lonž – kůň zůstává stále v dosahu mých pomůcek a můžu mu lépe pomoci např. s nalezením rovnováhy
a spostu dalšího…
Držení lonže
Lonž můžeme držet dvojím způsobem a myslím, že ani jeden není špatně. Pokud se do lonže nezamotáváme, netaháme ji po zemi a dokážeme koně efektivně ovládat, držme si ji jak chceme. ALE…
Já mám raději, když zbytek smotané lonže držím v ruce s bičem a ve „vodící ruce“ mám jen tu část, která vede přímo k hlavě koně (popis líp neumím, ale kuk na fotku, nebo minulou fotku, z toho to pochopit půjde) 
Důvod? Zjistila jsem, že když chceme s koněm na lonži opravu pracovat, jakože dávat mu nějaké signály k ohnutí, shromáždění a prodloužení a tak, tak je toto držení mnohem jemnější a preciznější, než když mám v ruce celý „chuchvalec“ smotaného provazu.
Dokud jen koně nechávám obíhat kolem mě, poradím si s tím i tak, ale jakmile se posunem zas o level výš (a nebo se jen chystáme, že bychom někdy o ten leve výš chtěli), tak určitě drapnout jako na fotce 
Ono to trošku vychází i z toho, jak s koníky pracuji gymnasticky ze země, ale o tom zas jindy. Každopádně, lonžování nemusí být nuda. Kuň nemusí být vyvázaný, aby budoval horní linii. Zároveň ale lonžopvat „správně a zdravě“ není úplně easy a naučit se to musí kůň i jezdec.
Lonžování na uzdečce
Úplně úvodem si neodpustím pár slov k tomu, že já na uzdečce nelonžuju a fotky vznikly pouze při mé přípravě na lonžování v rámci kurzu instruktora jezdectví, kde bylo lonžování na uzdečce povinné. Uzdečku k lonžování nepoužívám z několika důvodů:
🔺️udidlo dle mého slouží k velice jemné a precizní komunikaci s hubou koně (na lonži téměř nemožné)
🔻neexistuje žádný způsob, jak udidlo k lonži připevnit tak, abychom jím působili korektně
🔺️uzdečka neslouží k lonžování neovladatelného koně ani koně, který se lonžovat neumí
Pokud bych měla volit lonž+uzdečka, volila bych lonžování na dvou lonžích, kde můžu působit velice obdobně, jako ze sedla. To ale dostatečně neovládám, takže lonž + uzdečka je u nás tabu 🙂
Uzdečku kůň často nosí také z důvodu upevnění různého pomocného vyvazovacího vybavení. A to já nepoužívám, takže ani v tomto ohledu u mě uzdečka při lonžování nepochodí. Lonžování na ní nikomu neberu. Každý děláme, jak umíme, ale pojďme se podívat na to, jak které zapnutí lonže vlastně působí ➡️
⭕️ Zapnutí “pod bradou” – lonž se provleče vnitřním kroužkem, vede pod bradou a zapne se do vnějšího kroužku udidla. Podobnou funkci má také lonžovací spojka. Při tomto zapnutí, které na první pohled může vypadat nevinně a bezpečně, je koník vlastně celkem v pasti. Nedochází sice k provlečení udidla za vnitřní kroužek, ale při zatažení za lonž udidlo působí tzv. louskáčkovým efektem, tedy se “zlomí” a tlačí proti hornímu patru, nehledě na to, že zároveň působí proti dásni dolní čelisti. A to v kombinaci s tím, že se tlak lonže většinou úplně nepovolí (jakože povolíme lonž, ale kroužky udidla drží stále původní polohu, lonž skrz kroužky dobře neklouže). Tím nechci na nikoho útočit, to jsou holá fakta, takto prostě toto zapnutí působí, s tím nic nenaděláme…
⭕️ Zapnutí do vnitřního kroužku – zapnutí, které je povoleno např. při voltižních závodech, kde je však kůň ustrojen také s pomocí vyvazovacích otěží. Nebezpečné při tomto zapnutí totiž je, že udidlo můžeme za vnitřní kroužek snadno protáhnout skrz hubu koně (tj. vnější kroužek vtáhneme koni do huby), čemuž při voltiži pevné vyvazovací otěže zabírání (“přetahujete” se s vnějším vyvazovákem, ne s koněm). Při lonžování za vnitřní kroužek koni nemůžeme dávat žádné adekvátní signály, naopak pokud kůň zvětšuje kruh nebo se splaší, může dojít ke zmíněnému protáhnutí udidla…
⭕️ Zapnutí “přes týl” – během kurzu instruktora jediné doporučované, ale ve skutečnosti? Při zatáhnutí za lonž – udidlo táhneme vnějším kroužkem nahoru do koutku huby (což není špatně, pro koně příjemnější než proti dásni), a zároveň vnitřním kroužkem nahoru a dovnitř. Tím vzniká tlak na týl – opět je problém v tom, že jakmile se lonž jednou napne a začne působit, nevrátí se sama do původní pozice, protože skrz kroužky špatně klouže. Koně si tak můžeme zablokovat v týle. Při přepínání lonže a měnění směru (což je pro mě celkem důležitá věc a směr během lonžování měním celkem často), je přepínání zdlouhavé, koni zbytečně motáme provaz kolem hlavy, cukáme v udidle… A upřímně si úplně neumím představit, že bych chtěla získat kontrolu nad koněm, který se mi leknul, splašil, a mám lonž zapnutou právě takto 🙂
Všechny způsoby jsou popsány v rychlosti a je toho mnohem víc, co by se o nich dalo říct. V žádném případě nechci na nikoho ukazovat, každý si lonžujme na tom, na čem se nám to líbí a buďme odpovědní sami za sebe. Jen jsem chtěla říct, že možná spousta lidí zapíná lonž nějak a vlastně ani neví proč (už jsem viděla třeba lonžováni na hackamore….), nebo co se v tu chvíli s udidlem v koňské hubě děje. A tak budu moc ráda, pokud po dnešní rychlosérii své zapínání třeba přehodnotíš… 😊
A určitě nekončíme, k lonžování se ještě budeme vracet 🙂